Aktuell

JAN NEPOMUK HARRACH

Tento aristokrat vyvíjel bezpočet aktivit. K těm nejvýraznějším patří podpora české kultury. V roce 1863 vypsal cenu o nejlepší českou operu s cílovou odměnou 600 zlatých. Charakteristická je skutečnost, že hrabě musel termín soutěže prodloužit, neboť se nepřihlásil potřebný počet zájemců. Cenu nakonec získal za své Branibory v Čechách Bedřich Smetana. (Pro naši představu: 600 zlatých představovalo celoroční příjem nižšího úředníka.) Cena pak rozpoutala velikou debatu o české opeře. Někdy byla velmi ostrá, ale rozvoji naší zpěvohry nepochybně prospěla. Hrabě opakovaně podporoval stavbu Národního divadla. Měl navíc předplacenou loži v Prozatímním a později Národním divadle na 250 představení ročně, což byla opět jen forma finanční podpory.

Zásluhy o rozvoj Národního muzea rovněž nelze přehlédnout. Jako kurátor Matice české (1862-1890) zaplatil dluhy váznoucí na časopisu Živa, vydal Přehled dějin českých a dal je Matici k dispozici, aby je prodávala a zisk si ponechala. Podpořil řadu spisovatelů, s jeho příspěvkem vyšly Prostonárodní písně a říkadla Karla Jaromíra Erbena, Krkonoše Václava Durycha, dramatická díla Julia Zeyera a mnoho dalších.

Stejně podporoval i Národní muzeum, v jehož čele stál v letech 1890-1909. Muzeu odkázal 10 000 zlatých a z jeho knihovny si mohlo vybrat jakékoli knihy, jež dosud nemělo ve svých fondech. Jeho finanční podpora české turistiky byla ojedinělá a vynesla mu čestné členství KČT.

Početná česká menšina ve Vídni mohla díky Janovi založit řadu spolků a vybudovat prostornou budovu české školy. Na zakoupení kostela Nejsvětějšího Vykupitele, určeného českým bohoslužbám, věnoval osvícený hrabě 200 000 rakouských korun. Svému účelu slouží svatyně dodnes.

Podporoval dostavbu Svatovítské katedrály, stavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlině a řadu dalších. Velká byla také jeho finanční podpora velkých výstav, například Jubilejní (1891) či Národopisné (1895). Podpora chudých, např. lidí postižených katastrofami, se nedá vůbec vyjádřit. I pro naší dobu zůstává Jan hrabě Harrach inspirací.

JOHANN NEPOMUK HARRACH
Dieser Aristokrat hatte unzählige Aktivitäten. Eine der bedeutendsten ist die Förderung der tschechischen Kultur. Im Jahr 1863 schrieb er einen Preis für die beste tschechische Oper aus, der mit 600 Gulden dotiert war. Bezeichnenderweise musste der Graf die Frist für den Wettbewerb verlängern, weil sich nicht die erforderliche Anzahl von Kandidaten meldete. Der Preis ging schließlich an Friedrich Smetana für seine Brandenburgen in Böhmen. (Zur Veranschaulichung: 600 Gulden entsprachen einem Jahreseinkommen eines jungen Beamten). Der Preis löste dann eine große Debatte über die tschechische Oper aus. Sie war manchmal sehr erbittert, aber sie kam zweifellos der Entwicklung der tschechischen Oper zugute. Der Graf unterstützte wiederholt den Bau des Nationaltheaters. Darüber hinaus hatte er ein Abonnement für eine Loge im Provisorischen Theater und später im Nationaltheater für 250 Vorstellungen im Jahr, was wiederum nur eine Form der finanziellen Unterstützung war.
Auch sein Beitrag zur Entwicklung des Nationalmuseums ist nicht zu übersehen. Als Kurator der Stiftung "Matice česká" (1862-1890) bezahlte er die Schulden bei der Zeitschrift "Živa", gab die "Übersicht über die tschechische Geschichte" heraus und stellte sie der Stiftung zum Verkauf zur Verfügung, damit sie den Gewinn behalten konnte. Er unterstützte eine Reihe von Schriftstellern, mit seinem Beitrag wurden "Prostonárodní písně a říkadla" von Karel Jaromír Erben, "Krkonoše" von Václav Durych, dramatische Werke von Julius Zeyer und viele andere veröffentlicht.
Er unterstützte auch das Nationalmuseum, das er 1890-1909 leitete. Er vermachte dem Museum 10.000 Gulden und aus seiner Privatbibliothek konnte sich das Museum alle Bücher aussuchen, die es noch nicht in seinem Bestand hatte. Seine finanzielle Unterstützung des tschechischen Tourismus war einzigartig und brachte ihm die Ehrenmitgliedschaft im tschechischen Touristenverein "KČT" ein.
Dank Johann konnte die große tschechische Minderheit in Wien eine Reihe von Vereinen gründen und ein großes tschechisches Schulgebäude errichten. Der aufgeklärte Graf spendete 200.000 österreichische Kronen für den Kauf der Kirche des Heiligen Erlösers, die für tschechische Gottesdienste bestimmt war. Das Heiligtum erfüllt noch heute seinen Zweck.
Er unterstützte die Fertigstellung des Veitsdoms, den Bau der Kirche der Heiligen Kyrill und Method in Prag-Karlin und vieles mehr. Groß war auch seine finanzielle Unterstützung für große Ausstellungen wie die Jubiläumsausstellung (1891) und die Ethnografische Ausstellung (1895). Die Unterstützung für die Armen, z. B. für die von Katastrophen betroffenen Menschen, lässt sich gar nicht in Worte fassen. Auch für unsere Zeit bleibt Johann Graf von Harrach ein Vorbild.